Prosinec, tradic plný blázinec
Kde se vzalo tu se vzalo...✨
Naši milí! Znovu se přiblížil ten kouzelný čas – doba rozjímání a bilancování, "bytí" pospolu a oprašování starých tradic. A jak s tím vším souvisí ovoce a ovocné stromy? Víc, než byste čekali. Pojďme se inspirovat moudrými zvyky našich předků.
V minulosti měli lidé obrovskou úctu ke stromům, především těm ovocným. Už samotný fakt, že jsou svými kořeny zakotveny hluboko v zemi a korunou směřují do oblak, z nich dělal symboly spojení života na zemi a v nebi – o ovoci nemluvě.
Štědrovečerní “rozmluva” s ovocnými stromy
Na úrodnost a ochranu ovocných stromů se zaměřovalo mnoho tajuplných tradic, prováděných na Štědrý den. Bylo zvykem se stromy třást, ovazovat je slámou nebo otloukat pytlíkem hrachu (aby měly tolik ovoce, kolik je hrachových zrníček). Kmeny stromů se také ošlehávaly metlou, s níž byla vymetena pec po vánočním pečení nebo se oklepávaly vařečkou. Stejný význam měl i zvyk, kdy hospodyňka omazávala kmen těstem na vánočku či mazanec, hladila jej a volala: „Stromečku, obroď, obroď.“
Tyto tradice už sice odvál čas, ale proč se v době vánoc u stromů alespoň nezastavit? Stačí v duchu poděkovat za všechno, co nám dávají a co pro nás představují…
Zdobení stromku ovocem
Zdobení vánočních stromků vychází ze starogermánské tradice, kdy se krášlily stromy ve volné přírodě a následně kolem nich probíhaly rituály uctívání božstev. Později byl tento zvyk přenesen dovnitř. Vánoční stromek se věšel nad stůl špičkou dolů a zdobil ovocem, ořechy, sušeným ovocem a dalšími pamlsky, což měla být vlastně “lest na mrtvé“. Stará pověra totiž pravila, že se mrtví během svátků vracejí – když ale snědí všechny sladkosti a budou dobře nasycení, nikomu neublíží.
Dneska se nám už na stromečku houpe spíš blyštivá kolekce, ale co nám brání zavěsit taky pár jablíček nebo křížal? Jeden nikdy neví, co měli naši drazí v oblibě…
Zakopávání rybích kostí pod ovocný strom
Rybím kostem se přičítala moc ochranná a prorocká. Podle starých pověr hospodyně po štědré večeři zakopávaly kosti pod ovocné stromy, aby byla další rok bohatá úroda. A pokud kosti zakopala svobodná děvčata, věřilo se, že jakého stavu bude první člověk, který okolo daného místa projde, takového stavu bude jejich ženich…
Z praktického hlediska už víme, že kosti do půdy patří, protože jsou skvělým zdrojem fosforu i dusíku a skvěle tak podporují růst. Pokud tedy máte zahrádku a v ní ovocné stromy, proč nenavázat na tuto krásnou tradici..?
Hoj, ty štědrý večere
ty tajemný svátku!
Což komu dobrého
neseš na památku?
I hospodáři štědrovku,
kravám po výslužce,
kohoutovi česneku,
hrachu jeho družce.
i ovocnému stromoví
od večeře kosti,
zlatoušky na stěnu
tomu, kdo se postí.
Karel Jaromír Erben / Kytice / báseň „Štědrý večer”
DARUJTE STROM
Věnujte svým milovaným dárek živý, symbolický, ekologický a smysluplný = věnujte OVOCNÝ STROM. Strom může sloužit jako zdroj úžasného ovoce na sváteční dny, ale i jako středobod rodinných setkání. U stromu si můžete rok co rok poklábosit, zavzpomínat, obnovovat některé ze staročeských tradic nebo si vymýšlet vlastní! A kdo ví, třeba se Ježíšek zastaví i pod jabloní.
Čtete rádi naše tipy? Používáte mapu Na ovoce?
I když nám to není milé, její chod bohužel není zadarmo.
Svým příspěvkem na Darujme.cz nám pomůžete udržet mapu naživu
a podílet se na jejím rozvoji.
Děkujeme, že tu pro sebe vzájemně můžeme být!
Vaše Na ovoce